V předchozích číslech nám představil Petr Dobšovič ze společnosti Info21, spol. s r.o. program Package21, který nabízí výrobcům obalů. Zaměřili jsme se na konfiguraci, kalkulaci obalů. Dále na řízení skladů s podporou čárových kódů a přenosných terminálů. Nyní probereme detailněji otázku řízení výroby obalů s podporou software.

 

Tak jako minule i nyní začnu otázkou, kde vidíte specifika u výrobců obalů při řízení výroby?

Já osobně jsem poprvé zaváděl informační systému u výrobce obalů před 15 lety. Pracoval jsem u dodavatele celopodnikového systému, který se implementoval v různých oborech zejména ve strojírenství. Domnívali jsme se, že systém, který řídí výrobu strojírenských výrobků, v pohodě zvládne i obaly z lepenky. Pochopili jsme však, že narozdíl od strojní výroby, je pro výrovu obalů specifická rozmanitost výrobního procesu, a nikoliv složitost výrobku.


Můžete pro názornost uvést konkrétní příklady?

Těch příkladů je celá řada. Například potřeba evidovat v systému celou řadu specifických parametrů pro výrobu obalů – FEFCO, rozměry, způsob spojení, potisk, kašírování. Sledování kvalitativních parametrů základního materiálu lepenky, přičemž u archu lepenky se definuje „užitek“, kolik obalů se vyrobí z jednoho archu. Jak materiál, tak výrobky se sledují po paletách, přičemž každá paleta by měla být evidována v systému. Variantnost je dána možností vyrábět různá množství obalů různou technologií. Je možné kombinovat výrobu na zakázku i výrobu na sklad. Časté jsou kooperace. Výrobní dávky od jednotek kusů až po desetitisíce se širokým sortimentem výrobků i zákazníků. Mezi další požadavky je možné zařadit evidenci štočků a nástrojů, vazba na dopravu, oběh palet atd.

 

Tím se dostáváme k dnešnímu tématu řízení skladů s podporou čárových kódů...

Ano, právě přenosné terminály s čárovými kódy umožňují rychlost a jednoduchost evidence toku materiálu a výrobků. Skladník zaznamenává vše v reálném čase na terminálu a většinu údajů snímá z čárových kódů. Informace o pohybu materiálu a výrobků je ihned k dispozici všem pracovníkům firmy a navíc se sníží chybovost při přepisování údajů, které je nahrazeno snímáním čárových kódů. Tím, že odpadne zapisování informací na papírky a přepisování do ekonomického systému, dojde i k úspoře práce ve skladech a na expedici.

 

Dříve než se zaměříme na detaily práce s terminály, kde vidíte úskalí jejich zavádění u zákazníků?

Vidím dva významné aspekty, které ovlivňují optimální využívání čárových kódů. Jedná se o pořádek v datech, tedy aby evidence skladových karet, ukládací vzory na palety, evidence objednávek i zakázek byla v pořádku. Před zavedením systému mohl prodejce přijmout zakázku jen na papír, ten předat skladníkovi, ten vyskladnil, co bylo potřeba a pak vrátil papír s poznámkami na expedici, kde nakonec zadali zakázku, dodací list i fakturu. Tento styl práce není v novém systému možný, zakázku je třeba zadat do systému okamžitě. Ta se zařadí do plánu dopravy a expedice. Zobrazí se skladníkovi na terminálu. Skladník naloží obaly na auto, přičemž snímá jednotlivé „palety“.  Po naložení se informace zobrazí expedientovi, který vygeneruje dodací list a případně vystaví fakturu. Nelze nechat evidenci na později. Druhým aspektem je dohoda s dodavateli, jak oni značí své materiály štítky a co na nich uvedou.

 

Co by tedy měl dodavatel uvádět na svých štítcích?

V případě objednávání lepenky obsahuje objednávka specifikaci, co má dodavatel dodat. U lepenky je to její kvalita, rozměry, ryly a to jak má být uložena na paletách např. do jaké výšky nebo po kolika.

Pro usnadnění příjmu materiálu by měl dodací list obsahovat údaje Vaše číslo objednávky a řádek, Vaše číslo artiklu (skaldové karty), dodávané množství. Na štítcích by vedle těchto údajů mělo být uvedeno Vaše číslo artiklu, specifikace lepenky a její rozměry, použité palety, množství a jedinečné číslo „paletové jednotky“. Pokud se dohodnete s dodavateli, že číslo objednávky, artikl, šarži a množství bude tisknout s čárovým kódem, může skladník tyto údaje snímat a tím urychlí přejímku.

 

Zmínil jste elektronickou výměnu dokumentů, lze ji využít právě u příjmu materiálu?

Ano, to je případ, kdy integrovaný systém může znamenat úsporu nákladů. Pokud dodavatel zašle avízo o dodávaném materiálu, pak se toto avízo přes elektronickou komunikaci nahraje do systému. Skladník může přijímat na základě tohoto avíza na přenosném terminálu, kdy prakticky potvrzuje to, co došlo. Nakonec se z potvrzeného avíza generuje příjemka. Podobně i z našeho systému můžete posílat avíza svému zákazníkovi a tím mu usnadnit jeho práci s příjmem.

 

Co prakticky skladník na přenosném terminálu zadává?

Nejdříve si volí úkon, co bude provádět např. přesun, inventuru, tisk štítku. Nejčastěji přesouvá materiál nebo výrobky na novou lokalitu. Pak sejme čárový kód ze štítku na paletové jednotce, převeze ji na novou lokalitu, kde sejme čárový kód lokality a tím je akce hotova. V případě expedice zadává ještě číslo „příkazu k nakládce“, kdy se mu nabídnou zakázky a artikly, které má vyskladnit. Při nakládání auta snímá čárový kód ze štítku na paletové jednotce, případně upraví množství a po naložení úkon ukončí. U inventury sejme číslo paletové jednotky a opraví lokalitu nebo množství. Terminál obsahuje speciální funkce jako je oprava paletizace, sloučení palet, rozdělení palet. K dispozici jsou volby pro zobrazení, kde se výrobek nachází a co je uskladněno na konkrétní lokalitě. Z terminálu je možné tisknou i paletový štítek. Při expedici je možné využít FIFO režim tak, aby se vydávaly nejstarší výrobky a materiály. Pro práci s terminálem je důležité i rozumné značení lokalit. Je třeba si sklad rozdělit do sektorů, řad případně buněk a tyto označit čárovým kódem.

 

V popisu expedice jste uvedl nakládku auta, jak je tato řešena s přenosnými terminály?

V systému Package21 je možné před vlastní expedicí naplánovat dopravu pomocí distribuční objednávky, kdy se vyberou zakázky, stanoví trasa a vybere vozidlo. Systém vyhodnotí na základě paletizace výrobků a zboží vytížení vozidla. Je možné vygenerovat objednávku na dopravu. Uvolněná distribuční objednávka je pak podkladem pro nakládku vozidla. Eviduje se SPZ, řidič, datum a čas přistavení a čas odjezdu. Na terminálu skladník zadá číslo distribuční objednávky a pak nakládá jednotlivé palety. Po sejmutí čárového kódu se každá paletová jednotka zapíše do distribuční objednávky. Po ukončení nakládky pak expedient vygeneruje dodací list z údajů, co již zadal skladník. Po přijetí faktury od dodavatele za dopravu je pak možné vyhodnocovat plánované a skutečné náklady na dopravu. Náklady se rozpočítají mezi jednotlivé zakázky podle vzdálenosti a objemu dodávky.

 

Vzhledem k tomu, že je systém Package21 určen výrobcům obalu, jak je řešen tok materiálu při výrobě?

V systému Package21 jek dispozici modul pro plánování výroby. Jedním z výstupů je i rozpis materiálu, které se mají přesunout k jednotlivým strojům. Každý stroj reprezentuje lokalitu. Takže skladník na základě rozpisu přesune palety s materiálem ke stroji, kdy snímá čárový kód na paletě a čárový kód lokality u stroje. Tímto jednoduchým úkonem se materiál přeskladní ke stroji. Vlastní výroba se odvádí na pracovní stanici u stroje, která je také vybavena čtečkou čárového kódu. Po zahájení výroby strojník sejme číslo na paletě a tím se materiál vydá do spotřeby. Může případně materiál vrátit nebo zaevidovat vady materiálu. Současně si vytiskne nebo dostane od mistra vytisknuté štítky na palety s obaly. U poslední palety upraví množství podle skutečnosti a vytiskne štítek s tímto množstvím. Skladník pak převezme paletu s vyrobenými obaly, sejme její čárový kód, převeze na cílovou lokalitu, sejme čárový kód lokality a tím je proveden příjem výrobku na sklad. Pohyb materiálu do výroby a výrobků z výroby je tedy snadný.

 

Nakonec nám zbývají inventury...

Také inventury je možné provádět na přenosném terminálu. Po sejmutí čísla paletové jednotky se zobrazí informace o artiklu, lokalitě a množství. Skladník může upravit zadat novou lokalitu i množství. Pokud se množství liší od původně evidovaného, dojde k zablokované „palety“ a odpovědná osoba tuto změnu schválí. Po schválení se paleta odblokuje a rozdíl se zaúčtuje. V systému je navíc úloha pro hromadný přesun artiklů na lokalitu typu „karanténa“. Skladníci pak přesunou palety zpět na původní lokality. Chybné palety zůstanou v evidenci na karanténě, kde se později vyřídí.

 

I když z vlastního popisu jsou přínosy zřejmé, které Vy byste zdůraznil?

Hlavním přínosem programu Package21 je úspora lidské práce. Dále je to poskytování aktuálních informací o stavu a pohybu materiálů a výrobků. K dispozici jsem výkazy o využití skladů, obrátce zásob, počtu úkonů skladníku za zvolené období apod. Nesmíme zapomenout na splnění požadavků zákazníků, kteří vyžadují specifické štítky a značení čárovými kódy případně zasílání avíz o dodávkách.

 

Autorka rozhovoru: Hana Žižková, časopis Packaging